Suchá skvrnitost v trávníku: příčiny a řešení

Mnoho greenkeeperů už jistě zažilo suchou skvrnitost, která se objevila na greenech v průběhu letních měsíců a použití smáčedel na tato místa se dávno stalo běžnou praxí při údržbě golfových greenů. Nicméně je důležité odlišovat suchou skvrnitost (dry patch) od běžné zátěže v důsledku sucha. 

Suchou skvrnitost definujeme jako plochu, kde trávník vysychá a kterou lze jen obtížně zvlhčit i v případě, že se aplikuje velké množství vody. Obvykle je pro tento stav typická vodoodpudivá vrstva v půdě. Zdroj této vodoodpudivé vrstvy je spojován s výskytem čarodějných kruhů a rovněž s rozkladem organické hmoty v kořenové zóně.

Zátěž ze sucha je odlišná; nejsou pro ni typické žádné vodoodpudivé vrstvy a suchost je důsledkem jiných problémů v trávníku. Například může vést ke vzniku suchých míst nedokonalé zavlažování. Špatný kořenový systém je další příčinou zátěže ze sucha, neboť rostlina nemůže přijmout dostatek vlhkosti, i když je voda dostupná. 

Většina pozorovatelů bude souhlasit, že problém se suchou skvrnitostí je dnes mnohem aktuálnější než před 20 až 30 lety a důkazem je rostoucí množství různých smáčedel, která jsou primárně určena k řešení tohoto problému. Počet smáčedel vzrůstá každým rokem, a přitom to není dlouho, co jich na trhu existovalo pouze pár a používala se pouze v některých situacích nebo na těch nejvíce hydrofobních půdách.

Zdá se tedy, že potenciál pro výskyt suché skvrnitost roste z několika důvodů.

U greenů s písečným základem byla vodoodpudivá kořenová zóna vždy přítomná. Problém se ale zhoršuje, pokud není písek v kořenové zóně a písek používaný k topdressingu jemnozrnný. Situaci nepřispívá ani intenzita hry na greenech a zátěž, které je trávník vystaven. Při stále rostoucí snaze zajistit celoročně vysoce kvalitní puttovací povrchy, zůstává výška seče nižší po delší dobu a aplikace vody a hnojiva jsou méně časté. To má nutně dopad na trávník i kořenovou zónu. Je třeba říci, že s vodoodpudivými vrstvami v půdě a v kořenové zóně se budou i nadále potýkat správcové mnoha golfových hřišť.

Obrázek 1: Vzorky drnu odebrané v blízkosti suché skvrnitosti (vlevo) a na normální ploše (vpravo)

Výzkum suché skvrnitosti a vodoodpudivých vrstev v půdě prokázal přítomnost vodoodpudivých materiálů v kořenové zóně. Tyto materiály jsou voskovité hydrofobní sloučeniny, které se váží na částečky písku v kořenové zóně a způsobují jejich vodoodpudivost. Je-li vzorek drnu odebrán z místa výskytu suché skvrnitosti nebo vodoodpudivé vrstvy v půdě, je to okamžitě zřetelné. Je vidět oblast světlejšího, suššího materiálu, který se snadno rozpadá (obrázek 1). Kořenový systém není plně rozvinutý, voda dodaná na povrch vytváří samostatné shluky – „korálky“ (obrázek 2). Nicméně materiál nad a pod touto suchou zónou může být velmi nasákavý. Hydrofobní část je často zcela lokalizovaná. Pokud pod elektronovým mikroskopem srovnáme částice písku odebrané z hydrofobní oblasti s pískem ze zdravé kořenové zóny, lze na zrnkách hydrofobního písku vidět organické usazeniny (obrázek 3). U částeček písku, které byly odebrány z normálního trávníku je toto mnohem méně časté.   Tyto vodoodpudivé usazeniny byly extrahovány z hydrofobní části kořenové zóny pomocí rozpouštědel a analyzovány v laboratoři. Identifikovali je jako lipidy a vosky, o který je známo, že jsou vysoce vodoodpudivé.  

Původ těchto lipidů a vosků, které potahují zrnka písku nelze pravděpodobně připsat jediné příčině. Nicméně existuje pádný důvod domnívat se, že předchozí výskyt čarodějných kruhů může být jedním z faktorů a někdy se i suchá skvrnitost na golfových greenech vyskytuje v kruzích a čarách, které jsou podobné původním čarodějným kruhům. Rovněž když odebereme vzorek drnu z aktivních čarodějných kruhů a necháme ho ve vlhku vyzrát, houbové mycelium vyroste v drnu z vrstvy, kde je nejvíce hydrofobního písku (obrázek 4).  

Spojování výskytu suché skvrnitosti s čarodějnými kruhy a tvoření vodoodpudivých látek houbami z čarodějných kruhů sice zcela koresponduje se zkušenostmi greenkeeperů ve Velké Británii, ale je třeba pamatovat na to, že to pravděpodobně není celý příběh. Vodoodpudivé vrstvy existují v zemědělství i na přírodních loukách, kde nebyly čarodějné kruhy zaznamenány. Existují také v jiných situacích jako například po ohních v citrusových sadech. Jiné studie naznačují, že houby z čarodějných kruhů se na vzniku vodoodpudivých vrstev obecně nepodílejí, ale hromadění vodoodpudivých materiálů je výsledkem produkce organických kyselin, které vznikají v průběhu přirozeného rozkladu plsti. Je pravděpodobně, že určujících faktorů je řada.

 Obrázek 2: "Korálky" vody v hydrofobní půdě.

Co lze udělat pro prevenci a boj se suchou skvrnitostí? Prvním krokem je identifikace primární příčiny, tedy zda je skutečně přítomna hydrofobní vrstva, či zda trávník jen trpí v důsledku sucha. Je třeba zkontrolovat závlahový systém a srážkoměr a upravit přísun vláhy a rovněž je vhodné provést kultivační zásahy s cílem podpořit rozvoj hlubokého kořenového systému a zmenšit potenciální zhutnění půdy. Nicméně je-li přítomna vodoodpudivá vrstva, a to je v mnoha případech pravděpodobné, pak je třeba provést cílená opatření. Existuje řada kultivačních přístupů, které pomohou situaci zmírnit; např. redukce plsti omezí rozvoj čarodějných kruhů. Provzdušnění a pískování vhodným materiálem také pomůže nahradit vodoodpudivou půdu čerstvým materiálem. Je-li suchá skvrnitost vytrvalá, snižte aplikace materiálů, které obsahují síran železnatý, protože se jedná o látku s vysušujícím účinkem, která postižená místa ještě více vysuší. Suchá skvrnitost zvyšuje zátěž trávníku, proto je vhodnější zvýšit výšku seče a trávník pro zvýšení rychlosti míčku raději válcovat. Dalším vhodným dlouhodobým řešením je změna druhů s důrazem na psinečky a kostřavy, které mají hlubší kořenový systém oproti lipnici roční, která je náchylná na vysychání.

Obrázek 3. Organické materiály pokrývající částečky písku z vodoodpudivého trávníku (vlevo) a relativně čisté částečky písku odebrané z běžného trávníku nepostiženého suchou skvrnitostí.

Okamžitým řešením je použití smáčedel, které se stalo standardní praxí v moderní péči o golfové trávníky. Jedná se o vysoce účinné opatření při zátěži ze sucha, suché skvrnitosti i výskytu vodoodpudivých vrstev. Úplně první smáčedla byla použila na trávník už více než před 40 lety a jednalo se o běžné saponáty, které nebyly určeny pro golfové greeny. Nejnovější akademické i komerční výzkumy vyústily v produkci vysoce efektivních smáčedel, která nabízejí účinné řešení při výskytu suché skvrnitosti. Nejnovější smáčedla dokáží snížit výskyt suché skvrnitosti prakticky na nulu i v případě dalších nepříznivých faktorů jako je nedostatečná závlaha, špatné kořeny a zhutněná půda. V mnoha případech jsou to právě aplikace smáčedel, které znamenají zásadní rozdíl při údržbě vysoce kvalitního hracího povrchu, zejména v kombinace s moderními hnojivy a závlahovými programy. Nicméně mezi smáčedly dostupnými na trhu existují propastné rozdíly, a proto zvažte pečlivě svůj výběr. Prostudujte si výsledky výzkumů a zvolte to pravé smáčedlo pro svoje podmínky. Pamatujte, že naplánované aplikace smáčedel, které začínají hned na začátku sezóny vám přinesou nejlepší výsledky.

Obrázek 4. Vyzrálý drn s myceliem čarodějných kruhů. Všimněte si, že na povrchu ani hlouběji v kořenové zóně není žádné mycelium.